Ekonomicky - ekologicky - logicky nebo raději toxikologicky?

Netestováno na zvířatech. To je označení na výrobku, kterým se může pyšnit opravdu zlomek kosmetiky, hygienických potřeb, léků nebo všeobecně výrobků, které používá člověk mnohdy pro svou denní potřebu. Toxikologických studií bylo až do dnešního dne provedeno opravdu mnoho a nadále se provádějí. Toxikologické testy se provádějí z důvodu celosvětové jednotnosti při manipulaci a aplikaci s látkami, léky, vakcínami atp., které užívá/používá člověk, a mohly by člověka ohrozit na jeho zdraví nebo dokonce na jeho životě. Při toxikologických testech však vyvstává několik problémů. K testování se používají živá zvířata, která jsou sice kvalitně a bezpečně uzavřena a chována, avšak pouze v laboratořích, tj. předem v přesně stanovených hygienických podmínkách dle platné legislativy (regulovaná teplota vzduchu, tlak v místnosti, správná vlhkost atd.). Člověk však testovanou látku v laboratorních podmínkách zcela jistě nepoužívá a velikost zvířat neodpovídá velikosti a váze člověka. Člověk je na rozdíl od laboratorních zvířat vystaven vlivu dalších látek, které spolu vzájemně reagují, a jeho prostředí není rozhodně sterilní. Na člověka dále působí mnoho dalších vlivů, kterým je příjem dalších a mnohdy dokonce přímo chemických látek do organismu. Nejčastěji je přijímá dýcháním nebo potravou a tato vzájemná synergie látek v toxikologických testech chybí. Takových látek je opravdu velké množství a nikdo by nikdy nebyl schopen určit jejich míru toxicity všech dohromady. Mnoho lidí navíc užívá, na rozdíl od zvířat, obrovská množství synteticky připravených léků nebo je vystaveno plynům a prachu ve svém osobním či pracovním životě, a které v kombinaci s dalšími látkami obsažených v kosmetice, potravě a životním prostředí člověka mohou mezi sebou vzájemně reagovat. Testuje-li se určitá látka na laboratorních zvířatech, většinou jednotlivě. Do dnešního dne díky účinkům testovaných látek zemřelo v laboratorních podmínkách milióny zvířat a umírá stále, protože se stále vyrábějí nové a nové synteticky připravované chemikálie, vakcíny a léky. Člověk do dnešního dne prozkoumal milióny látek (i látek obsažených v rostlinách a bylinách) a zná jejich účinky, které by mohl používat, ale testují se stále nové a nové. Proč nám stále nestačí to, co již mnoho let máme k dispozici? Vlivem mutací vznikají nové bakteriální nebo virová onemocnění a lidé stále dokola testují na zvířatech účinky nových léků. Je zvláštní, že za desítky i stovky let na některé nemoci dodnes léky nebo vakcíny, které nemoci zcela vyléčí, nemáme. Dodnes např. nemáme účinný lék proti dětské obrně, nemáme účinný lék na rakovinu, nemáme účinný lék na SARS atp. Máme pouze syntetické léky, které spíše vyřadí z provozu imunitní systém člověka, než vyléčí nemoc a člověk nakonec stejně zemře. Největší úspěch proběhl před více než 200 lety, a to likvidací varioly (naprostá likvidace před cca 35 lety), ale od té doby už uplynulo opravdu mnoho let. I virus varioly je určitě „někde“ ukryt a my doufejme, že v bezpečně uzavřené laboratorní nádobě, odkud se již mezi nás nikdy nevrátí. Od té doby tu jiné obávané nemoci stále jsou a další naopak mutacemi vznikají. Naděje svitá v podobě nanostříbra.

Určení toxické látky není jednoduché

 Analytická chemie je velmi rozsáhlý vědecký obor, který se zabývá stanovením látek, prvků nebo sloučenin v potravinách, v životním prostředí nebo také v jednotlivých rostlinách a bylinách, případně vlivu toxických látek přímo na člověka. Jedním z neobtížnějších úkolů je stanovení toxické látky vůbec. Mnohokrát celou analýzu komplikuje další obsah jiných toxických látek jako např. přítomnost agrochemikálií, léků, jedů, jiných chemických meziproduktů nebo dalších znečišťujících absorbovaných rozpuštěných či nerozpuštěných látek. Zpravidla se musí toxicita určité látky stanovovat ze směsi látek a celou skutečnost dále komplikuje nestabilita všech toxických látek. Takovým jednoduchým příkladem může být nález morfinu u člověka, který užívá analgetikum kodein. Morfin je v organismu sice detekován, ale nemusí se ihned jednat o člověka, který je narkoman, protože kodein se dnes legálně vydává na lékařský předpis proti kašli a bolesti. Kodein je vlivem metabolismu člověka přeměněn pomocí Cytochromu T-450 (rozsáhlá skupina enzymů) na morfin a jedná se o tzv. metabolit kodeinu. Přijímá-li tedy člověk analgetikum kodein (methylmorfin) je jisté, že toxikologický test detekuje také morfin – omamnou látku* a toxikolog musí závěr definovat správně. V toxikologických laboratořích pracují zkušení lidé se širokým záběrem nejen z oboru analytické chemie a toxikologie, ale zároveň z oboru biochemie, mikrobiologie a medicíny celkově či znalostí užívání instrumentálních metod, aby nedošlo ke zkreslení a vyhodnocení chybného výsledku. Mají vůči správnému závěru vysokou zodpovědnost.

Velmi často se u člověka také stanovuje cholinesteráza, opět skupina enzymů, jejichž pokles značí intoxikaci. K tomu všemu se používá mnoho fyzikálně-chemických a imunochemických metod. Stručně řečeno, každá látka, která do organismu vstoupí, je metabolizována a mění se. Zůstaneme-li u člověka, důležitou roli hrají enzymy fungující/nefungující u člověka. Na základě toho, se toxická látka může přeměnit na méně toxickou a z těla se buď úplně vyloučit anebo také vstřebat, přeměnit na horší a působit nenávratná poškození vnitřních orgánů nebo dokonce selhání celého organismu a smrt. Žádný člověk na světě nemá metabolismus naprosto shodný s jiným člověkem. Jsou detekovány pouze shody, na základě kterých se určuje toxicita testované látky. Každý člověk na světě je totiž originál.

Pozn. Kodein je, spolu s dalšími látkami, uveden v příloze zákona č. 167/1988 Sb., o návykových látkách v kategorii omamné látky. Při současné kombinaci kodeinu a alkoholu vzniká v organismu zároveň jedovatý metanol, z tohoto důvodu je užívání alkoholických nápojů současně s kodeinem vyloučeno!

Chřipka aneb nikdy nekončící testy chřipkových vakcín

Co již mnozí znají, ale další nikoli. Projevy chřipky jsou se skutečnou chřipkou veřejnosti velmi často zamlžovány. V zimních obdobích se spíše projevují akutní infekce dýchacího systému, které způsobují rhinoviry, adenoviry a jiné patogeny, které vůbec mezi viry ani nemusí patřit. Kýchání a ucpaný nos s lehkou zvýšenou teplotou a mírnou bolestí v krku není považováno za chřipku, která je se skutečnou chřipkou velmi často zaměňována. Lidé se mylně domnívají, že mají chřipku, když jim kape z nosu a mají zvýšenou teplotu. Skutečná chřipka je zcela konkrétní infekční onemocnění s přesným průběhem (rychlý nárůst vysoké teploty, silná bolest hlavy, silný kašel a silné bolesti kloubů a svalů, může se rozvinout dokonce až v silný zápal plic - smrt). Skutečná chřipka může zabít nejen oslabeného jedince, ale i silného jedince. Zajímavé jsou očkovací látky proti chřipce. Proč? Protože chřipka typu A (ta je nejčastější, avšak existuje také chřipka B nebo C), k nám sice přichází každý rok začátkem podzimního a zimního období, ale její virus je pokaždé trochu jiný. Kdo je proti chřipce očkovaný, měl by vědět, že je očkovaný na sezónní chřipku z předešlého roku, nikoli na virus chřipky, který k nám každoročně nově přichází. Proto se může stát, že ti, kteří vloni chřipku prodělali, jí prodělají znovu a nepomůže proti tomu žádné očkování. Chřipkou typu A se může člověk bez problémů nakazit i od domácích zvířat (psi, koně, prasata, ptáci atd.) a ti zpravidla proti chřipce očkovaní nejsou. Chřipka nás pak opustí většinou s příchodem jara a cestuje jinam. Odchází tam, kde pro ni budou vhodné podmínky, ale virus chřipky tímto nezaniká. Na podzim se k nám chřipka opět vrátí, ale na své cestě zpět k nám opět mutuje a mění se. Za rok k nám tedy znovu dorazí chřipka, ale trochu jiná a nikoli ta, na kterou jsme se nechali vloni očkovat. Nakazí-li tento nový virus chřipky velkou část populace, pak teprve vzniká chřipka pandemická a nikoli sezónní. Pomohla by jedině spolehlivá virulence, ale její určení je velmi obtížné, protože do budoucnosti mutace virů současná věda rozhodně nevidí. Vakcíny proti chřipce se musí každoročně znovu na zvířatech testovat a aktualizovat. Vzhledem k informacím je očkování dobrovolné a nikoli povinné.  Lidem, kteří se nechávají pravidelně každoročně očkovat, je totiž vpravena do organismu pokaždé jiná chřipková vakcína. Zmutuje-li v současné době chřipkový vir a vypukne-li pandemie, protilátky proti němu nebude mít téměř nikdo, protože většina obyvatel se se zmutovaným virem dosud nesetkala. Antivirotika bude nutné nejprve vyrobit. Největší pandemie proběhla v letech 1918-1920 a poslední v 70. letech. Od té doby se vrátil chřipkový vir H1N1 naposledy v roce 2009. Opět pocházel z oblasti s vysokou koncentrací lidí, chovem prasat a stěhovavých ptáků v jednom místě. Evoluce pandemického viru chřipky je očividně velmi zrádná. Příchod takové chřipky by se dal přirovnat k výbuchu sopky. Víme o ní, ale nevíme, kdy přesně udeří, kde bude epicentrum a kolik lidí zemře. Ideální ochrana proti chřipce se tedy spíše jeví v posilování svého imunitního systému. Co se dnes bezpečně ví, je to, že na opravdovou a každoročně přicházející chřipku nemáme žádný lék. A tak se opět testují nové vakcíny na zvířatech stále dokola a jak to tak vypadá, v případě chřipky se jen tak testovat nepřestanou.

K určení toxicity látky se používají živá zvířata

Jelikož se stále vyrábějí nové chemikálie a nové léky, protože ty tisíce a milióny látek, které jsou již dávno po staletí otestovány, a lidé je používají, buď již neúčinkují, anebo stále neúčinkují, jsou toxikologické testy dále prováděny na živých zvířatech nebo dobrovolnících z řad lidí (spíše testy kožní snášenlivosti). Zvířata jsou veřejnosti zpravidla známa. Jedná se o potkany, myši, morčata, křečky, králíky, ale také psy nebo primáty. Přesné návody, postupy a aplikace jsou vydány OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a SZÚ (Státní zdravotní ústav). Toxikologické testy na laboratorních zvířatech se dělí podle několika kritérií. Nejdůležitější jsou krátkodobé a dlouhodobé.

Krátkodobé – akutní toxicita, subchronická toxicita, teratogenita a reprodukční toxicita, kinetické testy, lokální účinky na kůži a oku aj.

Dlouhodobé  - karcinogenní testy a chronická toxicita

Živým zvířatům jsou látky podávány všemi možnými způsoby, jakými lze látku do těla přijmout. Někdy jsou testované látky podávány zvířatům po celý jejich život. Testují-li se látky na reprodukční toxicitu, jsou podávány také samicím, které jsou v březí. Poté se sledují účinky látky. Lidé do dnešního dne usmrtili díky toxikologickým testům obrovská množství zvířat a mnohdy navíc ještě nenarozených mláďat. Do současného dne máme už mnoho látek, u kterých víme, zda jsou/nejsou toxické, ale jejich seznam nám stále nestačí. Na jednu stranu se snažíme zvířata chránit a na stranu druhou jsme jich schopni miliardy usmrtit. Jednou bylo zcela jistě nezbytné toxikologické testy provést, aby člověk znal přítomnost toxických látek a jejich účinků, a proto dnes již někteří výrobci těchto látek využívají a nepotřebují ke svým výrobkům testy další. Z tohoto důvodu je vhodné podporovat takové výrobce, kteří si mohou dovolit na svůj obal uvést větu NETESTOVÁNO NA ZVÍŘATECH a toxikologické testy tak omezit jen na nutné a nezbytné minimum. Vypadá to, že lidem nestačí mutující viry a bakterie, na které mnohdy dosud nemáme účinná antivirotika a stále více neúčinná antibiotika, a tak vyrábíme alespoň „něco“, za „co“ jsou vydávány obrovské sumy peněz. Nemoc nevyléčíme, spíše utlumíme a naopak chronickou toxicitu člověka tímto způsobem ještě umocníme. Většinou musíme znát nejprve jed, abychom mohli vyrobit protijed. Ovšem systematická výroba jedů, na které lidé neznají a nemají protijed a chronická toxicita lidí používáním těchto látek vykazuje u populace nárůst, vede spíše k nízké morální vyspělosti společnosti a především nezodpovědnosti vůči budoucím generacím. Obyčejný člověk už je zmatený. Neví, co si vybrat. Dát přednost ekonomii nebo ekologii? Přemýšlet logicky nebo toxikologicky? Vše dohromady působí na obyčejné lidi chaoticky, přestávají logicky uvažovat a dělají zbytečné chyby, které způsobují ekologické katastrofy, ekonomické ztráty a nárůst zbytečně nemocné populace.

Pozn. Toxikologické testy jsou mj. velmi užitečný nástroj při porušení zákona, kriminálních činnostech atp.

3. 12. 2012