Domácí šunka bez dusitanů

Sedíte v restauraci, dáváte si své oblíbené jídlo a kousek opodál sedí další dvojice. Ne že byste poslouchali jejich rozhovor, ale rozkládání rukou a hlasité projevy vás donutí k tomu, že zaslechnete, o co jedná. Vegan vs. masožravec. Říkáte si, proč u toho tak vyvádějí? Masožravec se pošklebuje veganovi, že by takhle jako on vypadat nemohl a vegan argumentuje naopak tím, že by žít jako masožravec také nemohl. Kde je pravda? Vše je totiž v lidech samotných, především v jejich životní filozofii. Zbytečné dohady, ty přece ubližují všem, a to bez rozdílu. Změnit stravovací návyky, může kdykoli každý z nás, ale musí především sám chtít. Důležítá je především tolerance a respekt odlišných názorů.

Dilema oslav

Určitě už jste někdy přemýšleli nad tím, čím pohostit hosty na oslavě, kterou právě vy pořádáte. Mezi vašimi přáteli se mohou najít jedinci, kteří se stravují naprosto odlišně od vašich přátel či známých a vaše hostina častokrát vůbec neuspěje. Těžko vegetariáni pohostí masožravce nebo ještě jinak, pohostí pivaře luxusním značkovým vínem. Lámete si hlavu, co pro tentokráte připravíte? Je to opravdu složité, protože každá domácnost, každý jedinec má své oblíbené chutě a co jí jeden, nemusí vůbec konzumovat druhý. Sejde-li se na oslavě, kterou pořádáte právě vy nejméně 15 lidí, pak se zcela jistě nemůžete všem zavděčit. Velmi zábavné je tenhle mumraj odlišných názorů a chutí tiše z povzdálí pozorovat. Vypadá to někdy opravdu jako námět na krátký fejeton.

Co s veganem?

S veganem to máte jednoduché. Naservírujete mu k jeho místu obrovskou mísu plnou ovoce a zeleniny, přidáte mu k tomu hromadu oříšků a semínek a máte od něj klid. On si tam bude uzobávat to svoje papání a bude naprosto spokojený. Ještě mu musíte umístit židli daleko od sousedících, zvláště budou-li to masožravci, jinak se můžete dočkat na své vlastní oslavě ostré diskuze. Koho umístit vedle veganů? Raději vegetariány, jsou-li přítomni. Dohady budou víceméně jenom o vejcích, a to je téma probrané za pár minut. Pakliže na vaší oslavě žádní vegetariáni nejsou, máte smůlu. Buď vegana izolujete od ostatních nebo se smiřte s tím, že místy bude diskuze váznout. Počítejte i se situací ostrého slovního souboje, a tak si pro jistotu do lednice připravte sojové mléko, mějte po ruce odšťavňovač alespoň na ovoce, salát z červené čočky s fazolemi a nakrájenými rajčaty a hromadu zeleného salátu. Uvidíte, že se veganovi rozzáří oči štěstím, že jste na něj mysleli a rázem přejde na klidnější vlnu. On je totiž mezi všemi taková bílá vrána, které se většina akorát pošklebuje. Ovšem zcela neoprávněně!

Co s masožravcem?

Masožravci jsou také vděční strávníci. Tam si hlavu lámat vůbec nemusíte. V první večerce koupíte hromadu balených uzenin, rozprostřete je na talíř a jenom ho doplňujete. Zelenina? Ale kdeže, není přece králík. Toho má masožravec sice rád, ale jenom na smetaně. Co dál? Slané chipsy nejlépe nějaké ochucené grilovaným masíčkem, uzeným atp. Hromada chlebíčků z bílé mouky (vegani bílou mouku nekonzumují!) Pivečko? Raději mějte v záloze ještě vínečko, nikdy nevíte, kdy se bude hodit. Něco ostřejšího? Samozřejmě. To bývá většinou eso v rukávu!

Ideální stav je pouze jedna skupina lidí. Máte o starost méně.

Tip na domácí šunku bez dusitanů

Chtěli byste masožravce alespoň trochu naladit na lepší vlnu? Ne kvůli vám, ale kvůli jemu samotnému! Nemůžete se koukat na to, jak všem chutná růžová šunka z igelitu? Vyzkoušejte domácí šunku a pozorujte reakce:

1 kg vepřové kýty

25 g mořské soli

0,2 dcl vody

Maso nakrájíme na kostičky (1-2 cm) a vše rukama prohněteme přibližně 2 minuty. Voda se vpije do masa. Asi jednu polovinu masa posekáme na jemnější drť nebo umeleme v mlýnku a společně vše dohromady promícháme. Celou směs napěchujme do šunkovaru a při plnění stlačujeme každou přidanou lžíci masa. Necháme v lednici maso naplněné v šunkovaru 48 hodin odležet. Po 48 hodinách ponoříme šunkovar do vody a 2 hodiny vaříme při teplotě 75-85°C. Po dvou hodinách šunkovar vyjmeme, slijeme přebytečnou vodu, zchladíme studenou vodou a necháme v lednici zcela vychladit. Odklopíme víko šunkovaru a vyjmeme šunku. A víte, co uvidíme? Vaší šunku pro přátele masožravce vyrobenou výhradně z masa, bez hromady soli, zbytků čehosi a bez jakýchkoli dalších podivných přísad viz obrázek.

A protože vaše šunka neobsahuje žádné dusitany, je šedá a není růžová. Všichni přece milují uzeniny růžové, celý národ, celý svět a dusitany v kolečku salámu přece ještě nikoho nezabily. Kolik takových koleček šunky a dalších růžovoučkých uzenin kdo spořádá během svého života, to si musí spočítat každý sám. Chcete-li přesto přidat šunce špetku růžové barvy, přilejte k masu raději šťávu z červené řepy. Masožravec bude spokojený, že má růžovou šunku a vy budete mít dobrý pocit, že právě u vás vaši přátelé nekonzumují dusitanovou sůl, která se do kupovaných uzenin zcela běžně přidává. Vidíte, lze to vyřešit, aniž bychom dusitany v uzeninách konzumovali. I když je na obalu v obchodě koupené šunky uvedeno, že neobsahuje konzervanty, barviva, éčka atp. a je růžová, obsahuje řeznickou sůl s dusitany, pokud není uvedeno na obalu jinak. Takovou uzeninu bychom svým dětem vůbec neměli podávat. Dusitany se vlivem metabolismu v těle přeměňují na nitrosaminy, a ty jsou pro člověka karcinogenní. Čím méně dusitanů nebo dusičnanů člověk potravou nebo pitím přijme, tím lépe.

Principem je především snižování hnojiv s obsahem dusičnanů všude tam, kde se pěstují plodiny pro potravu lidí a nahrazení dusitanové soli v uzenářských výrobcích zcela neškodnou přísadou.

Kdo má pravdu?

Ani veganova zelenina není bez dusičnanů, není-li s nálepkou BIO. Dusičnany se přeměňují v těle na dusitany a současně na nitrosaminy taktéž. Veganova filozofie pramení zejména z jeho lásky ke zvířatům. Ovšem etnických skupin je na světě mnoho a nikdo nemá právo do jejich myšlení zasahovat. Co se jednomu příčí, může být pro jiného etnickým symbolem ba dokonce zákonem. Když si uvědomíme, že odjakživa byli lidé na celém světě nazýváni lovci a sběrači, pravda bude očividně někde uprostřed. Jestli je někdo jenom lovec a někdo jenom sběrač, tak to už necháme na každém z vás. Jde přece o vaše zdraví a vaší životní filozofii.

11. 12. 2014