Zahrada bez zahrady

O pesticidech a pěstování zdravé zeleniny na zahradách a zahrádkách jsme psali už v článku VLASTNÍ ZAHRÁDKA - PRAVÝ POKLAD V DNEŠNÍM SVĚTĚ. Velká spousta z nás ale nežije v domku se zahradou, nevlastní žádnou chatu ani chalupu, vedle které by si mohla zřídit zeleninový záhonek, prostě nemá žádný kus vlastní půdy, na které by mohla hospodařit. Někteří lidé zase chalupy mají, ale nemají čas na ně jezdit tak často, aby se mohli o zahrádku řádně postarat, nebo prostě nemají chuť ve svém vzácném volném čase okopávat a plít. I tito lidé ale chtějí zdravé a čerstvé potraviny na svůj stůl. Řešení se nabízí samo: zařídit si zahrádku u sebe doma! Výhodu mají ti, kteří mají k dispozici balkon. Ten se může stát totiž doslova džunglí plnou jedlých rostlin, která navíc bude vypadat krásně po většinu roku a poskytovat svému majiteli nejen chutné jídlo, ale určitě i potěchu pro duši, protože kdo by neměl radost, když vidí růst a prospívat plody své práce. Ale i bez balkónu můžeme maximálně využívat okenních parapetů a všech dostatečně prosvětlených míst v našem bytě. V nádobách se dá pěstovat téměř vše, co by mohlo růst na naší zahradě.

Kam to všechno dáme?

Rostliny pěstované v květináči často nedorůstají takových rozměrů jako jejich volně v půdě zasazení kolegové, takže zároveň řešíme i problém s nedostatkem prostoru. Můžeme si dokonce dopřát luxus domácích broskví, jablek, hrušek nebo třešní. Zkuste v zahradnictvích nebo na internetu zapátrat po zakrslých variantách těchto ovocných stromů uzpůsobených právě pro pěstování na balkonech. Určitě budete úspěšní. Dalším způsobem, jak ušetřit místo, je využít nejen prostor podlahy, ale i ten nad ní. Můžeme si třeba pořídit STOJAN NA KVĚTINY, který nám umožní stavět květináče do různé výšky, čímž poskytneme rostlinám více prostoru pro růst. Převislé odrůdy (například jahod) se dají pěstovat v závěsných květináčích nebo jsou tu teď tolik populární závěsné vaky používané nejčastěji pro sázení rajčat. U těch jejich využití ale určitě nekončí. Kromě úspory prostoru zajistí rostlině snadný přístup k vodě, která gravitací stéká směrem k ní a ne ke dnu nádoby. Využitelnou plochou jsou i stěny balkonu, po kterých můžeme nechat lézt nějakou tu popínavku. Asi jednou z nejobvyklejších je réva vinná, která je ale náchylná k plísním, takže péče o ni dá pravděpodobně více zabrat a možná se použití nějaké té chemie nevyhneme, pokud budeme chtít mít vůbec nějakou úrodu. Méně známou, ale o to zajímavější a ochotně rostoucí popínavou rostlinou, je zelenina AČOKČA nazývaná též paprikookurka. Zkusme dále zapomenout na sice krásné ale jinak neužitečné pelargonie a další květiny pěstované v truhlících a zasaďme si bylinky. V truhlíku narostou stejně krásné jako na zahradě a my budeme mít stále po ruce čerstvé zelené aromatické rostlinky pro dochucování pokrmů nebo třeba na zdravý a výborný čaj. Jako příklad bylin vhodných pro pěstování v truhlíku či květináči uveďme alespoň bazalku pravou, dobromysl obecnou (oregano), meduňku lékařskou s překrásnou citrusovou vůní, tymián obecný, petržel kadeřavou, pažitku pravou nebo třeba mátu peprnou, která je ale poměrně invazivní, takže je lepší ji pěstovat od ostatních bylin izolovaně. Ani vlastní kořenová zelenina pro nás nemusí být jen snem. Neslyšeli jste o mrkvi pěstované v květináči? Asi to je proto, že to nikoho před vámi ještě nenapadlo… buďte první.

Co až dojdou živiny?

Pěstování v nádobách má stejně jako všechno ostatní své výhody i nevýhody. Kromě toho, že rostliny nemohou své kořínky rozpínat tak, jak by si přály, narazíme dříve či později na problém hnojení. Umělému dodávání živin se prostě nevyhneme, ale můžeme to dělat co nejpřirozeněji. Pokud budete kupovat již hotové hnojivo, zvolte některé z nabízených přírodních hnojiv. Asi již v každém hobbymarketu je k dostání speciální přírodní hnojivo na bylinky nebo granulovaný koňský či kravský hnůj. Pro ty, kteří chtějí ušetřit na penězích, a jsou ochotni ubrat trochu na prostoru, se nabízí jakýsi „kapesní kompost“. Jedná se jednoduše o nádobu, do které se vyhazují slupky od brambor, otrhané listy ze zeleniny a další rostlinné zbytky z kuchyně.  Pro ty odvážnější je tu jednoduchý recept na rostlinné hnojivo – jíchu. Ta vzniká, když necháte vykvasit kopřivy, kostival nebo další rostliny v nádobě s vodou. Tato varianta je jistě levná, ale kvůli zápachu nedoporučujeme její výrobu v uzavřených prostorách… Možná podivnou, ale údajně zázračnou směsí je překvapivě naše moč smíchaná s vodou v poměru 1:8. Někomu to může připadat nechutné, ale moč je sterilní a je v tom něco logického - já poskytnu rostlině něco ze sebe a ona mi to oplatí.

Kreativitě se meze nekladou

Zaměřovali jsme se především na praktickou stránku pěstování, ale neméně důležité je to, že rostliny dělají náš domov krásným. A my jim v tom můžeme ještě pomoci nejen tím, že o ně budeme s láskou pečovat, ale také například volbou květináče, opory nebo již zmíněného stojanu. Užijte si vymýšlení a projektování své malé zahrádky a stvořte si ji takovou, aby byla ušitá přesně na míru vám, protože to vy mezi svými rostlinami budete trávit svůj čas.

7.8.2012

Autor: Diana Nebeská

Zdroj: SVOBODA Jaroslav: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, 2009, ISBN 978-80-87049-28-0