Užíváme si klid a pohodu, spíme, relaxujeme, odpočíváme a neděláme vůbec nic

Pracujete denně dlouho do noci? Vstáváte brzy, abyste si dali studenou sprchu pro zdraví? Jíte málo, ale často nebo naopak přejídáte se? Jste aktivní sportovec, který provozuje pravidelné tréninky? Vypadá váš den jako s větrem o závod? Ani jedno z toho vám na zdraví nepřidá a život určitě neprodlouží. Plýtváte svou cennou energií zcela zbytečně. Zpomalte svůj metabolismus, dejte si lidově řečeno „dvacet“ a občas nic nedělejte. Zpomalte svůj výdej energie, zacházejte s ní šetrněji a budete zdravější a výkonnější než soused, co se denně trápí aktivním sportem. Nevěříte? Myslíte si, že u vaší životní energie existuje povolený debet? Kdepak, kontokorent hledejte úplně někde jinde. Všichni říkáme, že nejcennější je naše zdraví, ovšem podle dosavadního způsobu života to ve většině případů vypadá, že je to vše ostatní, jen ne právě to naše zdraví.

Věk je relativní pojem

Určitě se vám už někdy stalo, že jste potkali člověka, který vypadá např. na 30 let a přitom je o 7 let starší. Ale také se vám mohl stát pravý opak. Potkáme třeba pána, který si v 60. letech nazuje sjezdové lyže a brázdí dvě hodiny svahy, ale také uvidíme stejně starého pána, který sotva ujde pár kroků a podpírá ho hůl. Věk je totiž relativní pojem a skutečné stáří určuje stav našich vnitřních orgánů. Když je nám kolem 25. let, jsme v nejlepším věku, kdy by vše mělo fungovat na 100 %. O 5 let později však už většinou vrcholoví sportovci dosáhli svého konce aktivního sportu, začínají řídnout kosti. O dalších 10 let později ubývají hormony v organismu a prvním příznakem počátku stáří bývají brýle na blízko, tedy dalekozrakost. O dalších 10 let později nás už může přepadnout infarkt a za dalších 10 let sice odříkáme báseň od Jana Nerudy…..Jak lvové bijem o mříže…., ale kam jsme si dali hrnek s čajem, který jsme si před chvíli uvařili, tak to už nevíme.

Co myslíte, kdo žije déle?                                                         

Aktivní myš nebo válející se krokodýl?

Hbitý zajíc nebo pomalý slon?

Rychlá šelma nebo želva?

Zvíře stejného druhu chované v zajetí nebo v divočině?

Co třeba sova, která lítá jen v noci?

Co např. medvěd?

A jak je na tom včelí dělnice nebo mravenec?

A co pneumatiky závodníků formule 1?

Nejlepším sportem je spánek

…..a proto je to sport, který milujeme všichni. Odstraní nám nejhorší únavu, obnovuje naši pozornost, sílu, vrací dobrou náladu a aktivitu. To už znají i děti v mateřské školce a nepotřebují k tomu žádný energy drink. Ti, kteří žili život ve stresu nebo byli aktivními sportovci, se najednou obrací k samotné přírodě a jednoduchým přírodním zákonům. Jak již v minulosti dávno řekl Horatius:“Znovuobjevujeme věci, které byly již dávno zapomenuty“. Jsou tak jednoduché a nemusíme si je ani kupovat, máme je na dosah. My, lidé, také podléháme přírodním zákonům, jsme součástí biosféry stejně tak, jako ostatní žijící tvorové na této planetě a naše životní energie každého z nás není nevyčerpatelná. Uspoříme ji odpočinkem a kvalitním spánkem. Spánek je pro přežití člověka na této planetě naprosto nezbytný. Jestliže rádi spíte a aktivní sport není zrovna vaše hobby, nemusíte být vůbec žádný povaleč. Třeba zrovna vy patříte mezi ty, co mají fyzicky namáhavé zaměstnání, rádi pracujete na své zahradě nebo bydlíte v domě, který nemá výtah, a musíte denně chodit několik pater po schodech. To vše, a mnohé jiné už samo o sobě vydá mnoho námahy a ukrajuje vám část z vaší životní energie, kterou bychom se měli naučit šetřit všichni, a právě vy to umíte na jedničku. Aktivní sportovci by naopak měli odpočívat mnohem více než vy, protože jejich životní energie ubývá doslova tryskovou rychlostí. Slova výkon a trénink nemají vůbec nic společného s pojmy vitalita a zdraví. Pro naše zdraví je nejzdravější přiměřený pohyb, rekreační sport a především spánek. Spánek je naprosto přirozený instinkt stejně tak jako např. příjem stravy.  Zkusme zabránit spánku, nepodaří se nám to, i kdybychom se přemáhali sebevíc, a za určitou dobu stejně musíme ulehnout. Stejné je to v případě jídla nebo pití. Spánek, jídlo a pití jsou naše přirozené instinkty, a jakmile jim nebudeme správně naslouchat, dříve onemocníme a dříve také zemřeme. Vkládejme proto své investice a čas do činností, které jsou nám vlastní a přirozené. Investujme svůj čas do kvalitního spánku a nehledejme výmluvy, že nemáme čas.

Nepřátelé spánku

Cítíte, že musíte zavřít oči a spát. Bleskově všeho nechte, zastavte se, co nejdříve můžete a jednoduše na pár minut usněte. Na zotavení stačí pouhých 10 minut denně. Největší únavu způsobuje STRES, vyčerpání nebo tréma. Současný způsob života je nezdravý a člověku nepřirozený. Mnoho lidí dnešního světa opustilo přírodu a vydalo se po moderních cestách. Před dávnými dobami jsme byli nazýváni lovci a sběrači a odpočívali jsme proto, abychom nabrali sil proti predátorům přicházejících z okolí. Dnes máme sice kolem sebe honosnější a modernější prostředí, ale oproti lovcům a sběračům musíme odpočívat kvůli mnohem horším, zákeřnějším a především neviditelným nepřátelům, kterými jsou stres, deprese a nemoci. Nemusíme měnit svět, který stejně nezměníme a není třeba měnit ani nikoho vedle nás. Úplně postačí, když změníme sami sebe a svůj přístup k odpočinku. Nejjednodušší řešení se nabízí vzít si prášek, ale nejjednodušší řešení není vždy to nejlepší řešení. Dlouhodobá konzumace léků na spaní probouzí návykovost stejným způsobem jako drogy. Ani mléko s medem před spaním není dobrá rada. Člověk je jediný živočich na světě, který pije mléko od jiného žijícího tvora. Žádný jiný živočich nepije mléko od jiného druhu než svého vlastního, je-li savec. Jsou to bílkoviny lidskému organismu cizí a spíše než dobré usínání zjistíme, že nám vlastně ubližují. Nic z toho nepřivodí kvalitní a ničím nerušený spánek. Zkuste raději zajít za lékařem, který vám prášky na spaní předepsal, a řekněte mu opak:“Pane doktore, prosím, rád(a) bych se těch prášků zbavil(a), pomůžete mi?“ Potíže se spánkem pramení zejména kvůli starostem v našem každodenním životě, ale uklidňující léky a léky na spaní je za nás, bohužel, nevyřeší.

Spíme ve dne a zároveň také v noci

Vůbec nezáleží na tom, ve kterou hodinu uleháme ke spánku, ale spíše na tom, jak je spánek kvalitní resp. hluboký. Někomu stačí čtyři hodiny, někdo spí hodin šest a někdo i déle. Pověra osmihodinového spánku je dávný mýtus, který dnes stojí spíše za usmání. Buďme chytřejší, buďme vyspalí a budeme v klidu a pohodě, bez depresí a stresu. Nedaří-li se nám usnout v noci, zkusme to po pár minutách klidně během dne. Nesnažme se být všude, kde se něco děje a nezabývejme se pocity, že jsme o něco přišli nebo něco zmeškali. Pracujme efektivně a nikoli dlouho. Jsme-li unavení, lehněme si a nechme myšlenky volně proudit. Spánkem ve dne nebo v noci šetříme svou energii a přispíváme tím k našemu lepšímu zdraví. Jakákoli (denní nebo noční) absence spánku zvyšuje náchylnost k mnoha nemocem a jsme dokonce blíže smrti.

Spánek byl, je a nadále bude zcela zdarma. Nepředepíše nám jej žádný lékař, nemusíme za něj platit a přesto je to lék na všechny nemoci a neduhy, které nás trápí. Odpočívejme proto efektivně a s rozvahou. Nepřepínejme své síly v činnostech, které nám berou naši životní energii a které nemáme nazbyt. Na odpočinek máme nárok a na spánek máme právo. Máme právo být šťastní, mít skvělou náladu a hýřit kolem sebe pozitivní energii a optimismus. Když k nám přijde náš přítel – spánek, otevřeme mu kdykoli dveře a udělejme si na něj čas. Je to náš věrný přítel, který to s námi myslí dobře, a takového přítele bychom neměli odstrkovat, hledat výmluvy proč k nám nesmí a především, nechat ho bez povšimnutí odejít.

30.12.2012